V letech 2011-2015 bylo na postu policejního prezidenta poměrně rušno, což odpovídalo dynamickým změnám a celkové v české politice. Funkci policejního prezidenta postupně zastávali: Plk. Mgr. Petr Lessy (26. leden 2011 - 29. srpen 2012), Brig. gen. Mgr. Martin Červíček (30. srpen 2012 - 6. leden 2014), Plk. Mgr. Petr Lessy (7. leden 2014 - 28. únor 2014) a nakonec Brig. gen., Mgr. Bc. Tomáš Tuhý, který na svůj post nastoupil 12. dubna 2014.
Stejné to bylo s ministry vnitra. Za necelých pět let byli čtyři: Radek John - člen strany Věci veřejné (13. července 2010 – 21. dubna 2011), ministr vlády Petra Nečase; Jan Kubice - nestraník (21. dubna 2011 – 10. července 2013) druhý ministr vnitra ve vládě P. Nečase, Martin Pecina - nestraník (10. července 2013 – 29. ledna 2014), ministr vnitra v pořadí třetí úřednické vlády Jiřího Rusnoka a nakonec Milan Chovanec - člen ČSSD (29. ledna 2014, ministr stávající vlády Bohuslava Sobotky.
Takovéto střídání ministrů a policejních prezidentů se ale neodradilo na vývoji trestné činnosti, kde pokračovaly pozitivní vývojové trendy po roce 2008. V roce 2011 bylo statisticky vykázáno 317 177 a v roce 2012 pouze 304 528 trestných činů. V roce 2013 ale nastal výkyv a trestná činnost se statisticky opět zvýšila na 325 366 trestných činů, ale v příštím roce 2014 statistiky vykázali rekordně nejnižší trestní činnost 288 660 trestných činů, což odpovídalo výkazu z roku 1990, kdy se ale za trestní činy pokládaly skutky se škodou nad 2000 Kč, zatím co od 1. ledna 2002 je hranice stanovena na 5000 Kč.
Přesto právě toto období bylo z hlediska dějin Policie ČR více než hektické. V nové vládě P. Nečase nebylo pro prvního spoluautora policejní reformy I. Langra místo. Pod tlakem strany Věci veřejné byl nucen post policejního prezidenta k 31. prosinci 2010 opustit také O. Martinů, druhý spoluautor reforem. Ve funkci ho, přes odpor předsedy vlády, nahradil Petr Lessy, který se kriticky stavěl k Langrově reformě. Ale ani on se dlouho z pokojného vývoje netěšil. Po aférách strany VV byl již v dubnu 2011 z funkce ministra odvolán R. John, přičemž ještě nějakou dobu zůstal ve funkci podpředsedy vlády. Na místo ministra vnitra nastoupil Jan Kubice, který měl o práci Policie ČR své vlastní představy.
V srpnu 2011 začala na Šluknovsku masová protiromské vstoupení jako reakce na vzrůst romské kriminality v tomto regiónu. Uskutečnila se v dnech 26. srpna a 2. září. Na uklidnění situace bylo proto v srpnu rozhodnuté, že do Šluknovska odejde z celé ČR 600 policistů, kteří měli dohlížet na dodržování klidu a pořídku, ale situace se začala drolit také na jiných místech. Podle mnoha expertů to byl výsledek špatné ekonomické situace, která se táhla již několik let.
Hodnota HDP v roce 2010 sice pohyboval kolem 2,5 %, ale rok 2011 sledoval již jen klesající trend. V jednotlivých kvartálech to bylo 2,8 %, 2,2 %, 1,2 % a 0,6. V roce 2012 to byly již výlučně jen mínusové hodnoty. V 1. kvartálu -0,7 %, druhém – 1,0 %, třetím -1,3 % a ve čtvrté, - 1,7 %. Do mínusových čísel se dostal i průmysl a stavebnictví. V 1. kvartálu 2013 HDP klesl na – 2,2 %, v druhém -1,3 %, třetím – 1,2 %, ale ve čtvrtém plus 1,2 %. V roce 2014 to bylo v prvním kvartálu 2,9 %, druhém 2,5 %, třetím 2,3 % a čtvrtém 1,5 %.
Koncem roku 2011 byl splněn ještě jeden bod rozpadající se policejní reformy. Zákon č. 341/2011 ze dne 6. listopadu 2011 zřídil dlouho očekávanou Generální inspekci bezpečnostních sborů, která měla vykonávat nezávislý dohled nad činností příslušníků a zaměstnanců Policie ČR, Vězeňské služby a Celní správy. Do čela byl postavený její ředitel, kterého do funkce jmenoval a odvolával předseda vlády. Její úkolem bylo vyhodnocovat informace a vyšetřovat trestní činnost výše uvedených osob. Zákon vstoupil v platnost 1. ledna 2012 a ve stejný den začala nová inspekce svou činnost. Za krátkou dobu své existence GIPS přesvědčila veřejnost o oprávněnosti svého zřízení.
Mezitím začalo vedení ministerstva vnitra tlačit na další úsporná opatření. Po nastoupení vlády P. Nečase došlo k desetiprocentnímu snížení platů policistů i zaměstnanců policie s tím, že bude týkat pouze tří let. V roce 2010 byl průměrný plat policisty 33 210 Kč, v roce 2012 30 680, což bylo o 2 380 Kč méně. (Jiný údaj uvádí pro rok 2011 plat 31 311.) Plat zaměstnanců klesl o 1945 Kč a na této úrovni se pak držel. Současně byl vyhlášený stop stav na přijímání nových policistů a jejich přeřazovaní do vyšších funkcí. Podstav, ve kterém se PČR již několik let pohybovala, se dále zvyšoval. V roce 2012 byl celkový počet policistů už jen 38 776, tedy o 8600 (!) méně oproti plánovanému stavu. Vývoj v tomto směru tedy šel úplně opačně, než byly záměry reformy z roku 2008, přičemž je prosazoval nestraník, podporovaný ODS, které členem byl bývalý ministr I. Langer, hlavní spoluautor reformy. Na ministerstvu se dokonce objevil návrh, který chtěl ušetřit tím, že počet ministerstev se sníží na devět, přičemž se silová ministerstva sloučí do jednoho. V rámci úspor se objevily např. názory zlikvidovat polovinu letecké služby, zrušit většinu středních policejních škol atd.
Proti úsporným krokům se postavil policejní prezident P. Lessy, který již na podzim roku 2011 odmítal splnit závěry společné komise MV a PČR, směřující k dalším radikálním škrtům a redukci velitelských míst. V důsledku toho se rozhořel otevřený boj mezi ním a ministrem vnitra, který se zanedlouho začal všemožně usilovat o jeho odstavení z funkce policejního prezidenta. Nejdříve byl zpochybňován výběr P. Lessyho do funkce, kdy se tvrdilo, že celé výběrové jednání mu nejenže bylo ušité na míru, ale že ho i v těchto podmínkách předčili jiní kandidáti. Poté z toho, že překročil limit stanovený pro odměny na Policejním prezidiu a nakonec za údajné pomluvy, spojené s vývojem situace ve zlínské policii. Vyčítala se mu neposlušnost, absence loajality vůči ministrovi, arogance a lhaní.
Na počátku roku 2012 vedení resortu pokračovalo v politice dalších škrtů a omezování výdajů, ale Policejní prezidium šlo jiným směrem. Objevil se vztahový trojúhelník, kterého tři konce: Policejní prezidium – celostátní policejní útvary - Krajská ředitelství policie, se snažily o to, aby dopad škrtů byl z jednoho hrotu přenesený na jiný. Část Policejního prezidia stála na stanovisku podpory celostátních policejních útvarů, druhá na podpoře KŘP. Celostátní útvary a Prezidium např. svorně odmítaly vznik Národního kriminálního útvaru, kterému by celostátní útvary byly podřízené. Úspory viděly ve snížení počtu KŘP a z této pozice tvrdě kritizovaly Langrovu reformu. Krajská ředitelství policie s tím nesouhlasila a takovémuto přístupu se vzpírala. Vyvolávalo to napětí mezi nimi a Policejním prezidiem.
V květnu 2012 se na veřejnost dostal materiál Policejního prezidia, který v perspektivě minimalizoval pravomoci ministra vůči policii a fakticky mu ponechával pouze právo jmenovat policejního prezidenta do funkce. Ten by pak mohl postupovat zcela nezávisle a podle své vlastní úvahy, což jeho úlohu v rámci PČR výrazně zvyšovalo. Jemu, a ne jeho náměstkovi, by byly podřízené celostátní útvary a školství. V oblasti Krajských ředitelství policie materiál navrhoval jejich zrušení a začlenění do struktury Policejního ředitelství jako „nižší územní útvary“. Ministr vnitra takovýto postup rezolutně zamítl.
Ve stejném čase – 3. května 2012, P. Lessy předložil vládě svůj návrh systemizace Policie ČR pro rok 2013. Byl reakcí na předpokládané snížení stavů a platů policistů, stanovené na základě zpracovávaného vládního střednědobého výhledu rozpočtu na roky 2013 a 2014. Návrh předpokládal zvýšit stav Policie ČR na 40 389 osob. Do čehož byla započtena také 170 členná pořádková jednotka, která vznikala v Ústeckém kraji. Tento počet by měl být navýšený o počty příslušníků, kteří se vzdělávají v rámci své odborné přípravy a kterých je kolem 1500. V případě, že vláda odmítne navýšit stavy policistů a přidat jim na platy, žádal, aby alespoň určila, „které úkoly Policie ČR nebude plnit.“ Vláda ale jeho návrh zamítla a vrátila mu ho k přepracování a dokonce rozpočet na platy požadovala seškrtat o půl miliardy. V přepracovaném dokumentu se počítalo už jen 38 996 policisty.
V červenci 2012 se konflikt opět vyostřil v souvislosti s postupem ministra financi M. Kalouska, který zaútočil na vyšetřovatele kausy nákupu letadel CASA ze strany bývalé ministryně a Kalouskově spolustraníčky za TOP 09 Vlasty Parkanové. Vyšetřovatel ji v této situaci obvinil a Parlament ČR žádal o její vydání. M. Kalousek pak otevřeně zpochybňoval práci policie a podle informací tisku se pokoušel do průběhu vyšetřování zasahovat. Premiér P. Nečas dokonce mluvil o „partě policejních plukovníků nebo podplukovníků“, kteří chtějí rozhodovat o tom, kdo bude ve vládě. P. Lessy 15. července 2012 rozeslal svým podřízeným dopis, ve kterém je vyzval, aby neustupovali politickým tlakům. Situace byla delikátnější o to, že 15. května 2012 byl zatčen poslanec a člen ČSSD David Rath a začalo jeho vyšetřování kvůli přijímání úplatků. Proti P. Lessymu pak byly pak podána dvě trestní oznámení, které inspekce ministra vnitra přijala. Hned poté – 29. srpna 2012, byl P. Lessy bez nároku na výsluhy propuštěn z policie a tím i z funkce policejního prezidenta. Stejně tak rychle ho ve funkci nahradil jeho dosavadní náměstek Martin Červíček. Nečekalo se ani na výsledek šetření obou obvinění.
Nový policejní prezident při nástupu funkce dostal od ministerstva 700 miliónů Kč navíc na provozní výlohy a 200 miliónů pro hasiče. Záhy předložil svou představu, která vycházela z uklidnění situace, odbourání třecích ploch mezi prezidiem, celostátními útvary a kraji. Při vyhlídce na rok 2013 striktně vycházel z počtu 38 996 policistů, odmítl snižovat stavy celostátních útvaru, stejně tak odmítl zřízení Národního kriminálního úřadu a rozhodl se posílit kraje. Úsporná opatření začal realizovat v říjnu 2012. Rozhodl, že k 1. lednu 2013 zeštíhlí především Policejní prezidium, které mělo mít o 100 míst nižší stav, přičemž se počet vedoucích pracovníků měly snížit z 83 na 61. Na druhé straně byly krajům přidaných 200 míst. Vzápětí vrátil pravomoci rozhodovat o šéfech celostátních útvarů od sebe zpátky k svému náměstkovi. Novou strukturu odevzdal ministrovi vnitra, který ji v listopadu podepsal. Byla typická podřízením se škrtům, které ale měly přivést do ulic, tedy do přímého výkonu služby o 600 policistů více, než v roce 2012.
Hned po svém nástupu do funkce byl však konfrontovaný jednou z největších kriminálních případů - metanolové aféry, kdy se do distribuce dostal alkohol míchaný se smrtelně nebezpečným metanolem. Od 6. září 2012 zemřelo 47 osob z různých koutů ČR, Především na severní Moravě. Na vyšetření celé této situace byl zřízený zvláštní policejní tím Metyl, kterému se do tří měsíců povedlo odhalit pachatele a rozkrýt celou distribuční síť. Do konce roka policie ještě policie odhalila skupinu podnikatelů s benzínem za krácení daně ve výši 1,25 mld. Kč a pokus o solární podvod za 2 mld. Kč. Pokračovaly však problémy v Šluknovsku, objevily se problémy na Klatovsku atd.
Jiným problémem pro vedení MV a PČR bylo rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze září 2012, kterým zakázal nařizovat policistům povinné přesčasy nad již předtím schválený limit 150 přesčasových hodin ročně. Nařizování vyšších přesčasů až do té doby svérázně nahrazovalo nedostatek policistů v některých oblastech policejní práce-
V roce 2013 se po delším čase opět zvedla křivka kriminality vzhůru. Obecně se za hlavní příčinu této situace považuje amnestie prezidenta ČR V. Klause, který ji 1. ledna 2013 vyhlásil při příležitosti 20. výročí vzniku samostatné České republiky. Amnestie prominula nebo zahladila roční a kratší nepodmíněné tresty všem odsouzeným a obviněným osobám. Amnestie se vztahovala i na ty osoby, které měly strávit ve vězení dva roky, ale nikoho nezabily, vážně nezranily a ani neznásilnily. Také téměř všem vězňům starším než 75 let byly jejich tresty prominuty. Prezident se také rozhodl zastavit i vleklá trestní stíhání, pokud od jejich zahájení uplynulo přes osm let a týkaly se maximálně desetiletých trestů. Amnestie rovněž zastavila trestné stíhání 757 osob ve 415 kauzách, které ještě neskončilo odsouzením. Věznice opustilo kolem 6300 osob, ze kterých 1/3 bylo do konce roku 2013 stíhána za jinou trestní činnost. Dne 4. ledna 2013 dokonce amnestovaný muž umístil zápalné láhve pod policejní vozy v |Praze na Karlíně, ale výbuchům se podařilo zabránit.
Velmi kontroverzním se ukázal být článek o zastavení vleklých trestních stíhání. Amnestování byl např. František Chvalovský, Tomáš Pitr, Miroslav Provod, Jaroslav Starka, Marek a Vladimír Stehlíkovy, Dara Rolins, Jiří Pomeje. Lidé kolem konkursního souzdce Berky, manažeři zbankrotovaného H-Systemu, obvinění pracovníci Komerční banky, KTP Qantum, Moravia banka atd. Amnestie byla díky tomu velmi kritizována, snahy o zrušení zmíněné kontroverzní části však byly Ústavním soudem odmítnuty. Někteří z amnestovaných ale amnestii odmítli a trvali na soudním projednání jejich případu.
Po začátku roku 2013 si nový policejní prezident upevňoval své postavení i po personální stránce. Z funkce svého náměstka organizačně odvolal P. Osvalda, kterého do ní jmenoval P. Lessy. Poté začaly další změny. K 1. dubnu 2013 jmenoval nové ředitelé jihomoravské a Moravskoslezského policie a stejně tak svého nového náměstka. Poté musel vyřešit dvojvládí na dopravní polici, kde byli najednou dva ředitelé, protože soud dřívější odvolání z funkce jednoho z nich zrušil, ale druhý byl již mezitím jmenován. Dne 15. května 2013 ze své funkce odešel dlouholetý ředitel protikorupční policie Z. Martinec, aby své místo našel na Policejním prezidiu. Vláda vzápětí schválila pro protikorupční útvar 69 miliónů Kč, aby zlepšila jeho finanční situaci. Měsíc předtím ministerstvo vnitra poskytlo policejnímu prezidentovi 200 miliónů Kč na nábor více než 500 nových policistů, čím by se počet policistů přiblížil rok předtím stanovenému počtu.
Poté přišla zásadní změna na postu ministra vnitra. Po několika aférách padla vláda P. Nečase, což otevřelo prostor pro třetí úřednickou vládu, tentokráte vedenou J. Rusnokem. Dne 10. července 2013 se novým ministrem vnitra stal Martin Pecina. Krátce předtím soud ministerstvu zrušil tendr na nákup ochranný vest.
Dne 7. srpna 2013 vláda J. Rusnoka požádala Parlament ČR o důvěru, ale nedostala ji. Od toho dne se octla v demisi a M. Pecina byl od stejného dne titulován jako ministr vnitra v demisi.
Ještě před svým nástupem do funkce se nechal slyšet, že k policii přijme tisíc policistů, pro které hodlal z rozpočtu získat 3 mld. Kč. Počty policistů by se tím měly zvýšit o 3-5 % a jejich stav by se měl pohybovat mezi 41 500 - 42 000. Mnozí z nich měli zamířit do Moravskoslezského kraje. Jak policejní prezident, tak jeho náměstek s tím vyslovili souhlas. Současně ministr vyslovil požadavek: do konce roku 2017 obnovit policejní vozový park. Za půl miliardy Kč se mělo nakoupit 843 nových aut. Byla to asi jedna desetina všech vozů, kterými policie v té době disponovala. Pro rok 2013 bylo objednáno 230 aut a dalších 83 bylo možné podle vývoje rozpočtu doobjednat. Kromě škodovek policie používala silné vozy VW Passat a v prosinci 2012 nakoupila deset vozů Hyundai. Pro rok 2014 se plánoval také nákup silných aut značky Audi a Škoda Superb za 50 miliónů Kč, ale ty měla dostat především Ochranná služba.
Horší to bylo s platy, kde se původní předpoklad růstu o 5 %, ztenčil na růst o 2 %, ale ani to nebylo jisté. V případě, že by k tomu došlo, měli přidáno dostat pouze řadoví policisté, Na jednáních na začátku října 2013 se nakonec dohodl růst mezd o 2 %, které měly být vyplacené plošně. Policejní prezident M. Červíček dostal příslib zvýšení svého rozpočtu pro rok 2014 o plných 730 miliónů Kč.
V tom čase se ale objevil problém zcela nový. Po skoro ročných soudních tahanicích soud koncem října 2013 z procesních důvodů zastavil stíhání P. Lessyho a ten požádal ministra vnitra, aby ho opět uvedl do funkce policejního prezidenta, ze které byl neoprávněně odvolaný. Na základě soudního výroku 3. prosince 2013 M. Pecina zrušil rozhodnutí svého předchůdce o odvolání P. Lessyho z funkce a Policie ČR měla najednou dva policejní prezidenty současně. M. Červíček, na rozdíl od svých prvotních prohlášení, se odmítl své funkce vzdát a vše musela rozhodnout komise ministra vnitra, která počátkem ledna 2014 určila, že M, Červíček byl do své funkce uvedený neoprávněně a M. Pecina ho z ní 7. ledna 2014 odvolal.
Trochu bokem od pozornosti se tak dostaly protiromská vystoupení koncem června v Duchcově a pak v Českých Budějovicích, koncem srpna v Ostravě, Plzni, českých Budějovicích, Duchcově a Jičíně, kde policejní oddíly musely sjednávat pořádek. Do oblastí, typických zvláště vypjatou situaci policie vysílala zesílené oddíly pořádkové policie.
V oblasti organizace nedošlo k žádným závažnějším změnám. Hladinu poklidných vod pouze zčeřil záměr odebrat Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality SKPV, problematiky odhalování korupce a závažné hospodářské kriminality a přidělit je Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu SKPV. Argumentovalo se tím, že organizovaný zločin se dnes spíše snaží podplácet, než používat čiré násilí. Protikorupční útvar by se měl zabývat spíše činností již zrušené finanční policie. Také tato oblast se stala menším jablkem sváru mezi ministrem a stávajícím policejním prezidentem.
Vstup do roku 2014 nebyl pro Policii ČR nejlepší. Kriminalita, i díky prezidentské amnestii, stoupla o 7 %, přičemž nejvýrazněji se zvýšil počet krádeží věcí z aut, kol a vloupání do rodinných domů. Jiné to bylo na postu policejního prezidenta. Dne 8. ledna 2014 M. Pecina vrátil P. Lessymu post policejního prezidenta, ale ten se již tehdy vyjádřil, že na něm nelpí. Rýsovalo se pro něj místo policejního přidělence v Bratislavě, kam i nakonec 1. března 2014 nastoupil. Den předtím se své funkce policejního ředitele vzdal. O toto místo se ale dál hlásil M. Červíček, ale po dlouhých rozhovorech s novým ministrem vnitra Milanem Chovancem, který do funkce nastoupil 30. ledna 2014, nakonec své námitky stáhl a novému ministrovi umožnil jmenovat nového policejního ředitele. Po skončení výběrového řízení se novým policejním ředitelem 12. dubna 2014 stal stávající první náměstek policejního ředitele Tomáš Tuhý, který nejdříve byl výkonem této funkce 1. března 2014 pověřený.
Dne 17. března 2014 začal kolotoč změn na postech krajských ředitelů. M. Červíček nastoupil do funkce krajského ředitele v Hradci Králové, její ředitel přešel na stejný post do Pardubic, jejich ředitel na stejný post na Vysočinu, její ředitel do Českých Budějovic a jejich ředitel na ústřední velitelství do Prahy, kde se měl zabývat resortním školstvím. Poslední změna na postu krajského ředitelství nastala v Praze, která 17. dubna 2014 získala také nového ředitele.
Významným organizačním počinem se stal vznik meziresortní skupiny Kobra, která se má zaměřit na daňové úniky, nebo dokonce postihovat již přípravu na ně a praní špinavých peněz ve směnárnách a dalších nebankových společnostech podnikajících s penězi. Kobra by se měla zabývat daňovými podvody přesahující škodu 150 miliónů Kč. Z tohoto důvodu důležitou úlohu v jejím rámci zastává Finanční analytický útvar ministerstva financí (FAÚ), ale stejně tak důležité odbory celostátních policejních útvarů. Dohoda mezi MF a MV byla podepsána 11. dubna 2014. I když se nejdříve zdálo, že její činnost začne až v září, pracovat začala již 15. června 2014 a zařazeno do ní má být až stovka pracovníků. Myšlenka obnovit plnohodnotně tzv. finanční policii v rámci Policie ČR tím definitivně padla.
Vzhledem k růstu počítačové kriminality, která v posledních dvou letech prudce narůstala a v roce 2014 už nabyla obřích rozměrů, policejní prezident T. Tuhý 20. července 2014 oznámil, že se pracuje na vzniku nové policejní služby – útvaru boje proti kybernetické kriminalitě. Toto své stanovisko potvrdil i počátkem roku 2015, kdy uvedl, že jen za rok 2014 došlo k 4348 případům kyberkriminality, což představuje růst o 40 %!
K 1. lednu 2015 byly po dlouhých vyjednáváních policistům zvednuté platy o 5 %, což v průměru představuje 1500 Kč na osobu. Byl to akt zcela zasloužený. Dosvědčuje to také průzkum z října 2014, který ukázal, že policii věří 66 % občanů ČR, což je nejvíce od roku 1993. I to ilustruje více méně úspěšnou cestu, kterou Policie ČR od svého vzniku, i přes mnoho problémů a překážek, prošla.
Do druhé poloviny desátých let 21. století Česká republika vstupovala ekonomicky ve velice solidní kondici. Povedlo se jí navázat na skvělé výsledky roku 2015, kdy hodnota HDP v prvním kvartále vzrostla o 3,9 %, v druhém 4,4 %, třetím 4,4% a ve čtvrtém 3,9 %. Přestože prognózy počítaly pro rok 2016 s růstem kolem 2,6-2,8 %, v prvním kvartálu roku 2016 HDP dosáhl výše 3,1%, což umožňovalo výrazněji zvýšit nejenom obecně výdaje na zajištění bezpečnosti ČR, ale i konkrétně rozpočet české policie.
Také vývoj kriminality byl velice pozitivní. V roce 2015 dosáhl počtu 247 628 trestných činů. V prvním kvartálu roku 2016 to bylo 59 191 trestných činů a za první pět měsíců roku 2016 statistika ukazovala 97 177 trestných činů, což i nadále potvrzovalo pozitivní trendy a ukazovalo možnost dalšího statistického snížení.
V průběhu tohoto období se Policie ČR musela vypořádat s řadou výzev, které se odvíjely jednak od mezinárodní situace, rostoucího tlaku mezinárodního terorizmu, ale stejně tak pokračující vlnou emigrace z Blízkého, ale i ze Středního Východu, severní a saharské Afriky. Došlo k posílení některých pravomocí Policie ČR, ale stejně tak Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Vojenského zpravodajství. V souladu s nimi došlo i k růstu finančních prostředků, kterými byly tyto instituce zajištěny. V rámci boje proti terorizmu, ale i vzhledem k novým formám trestné činnosti, využívající nejnovější technické vymoženosti, bylo nutné přijmout několik opatření, které vždy nenašly příznivou odezvu u veřejnosti, jež policii obviňovala z pokusů o prolamování soukromí občanů ČR. Obtížně se prosazovaly se snahy o vytváření různých registrů, soupisů a soustřeďování nových informací, např. centrální registr vybraných přestupků, problémových fanoušků atd. S nedůvěrou se setkala rovněž praxe využívání speciálních sledovacích softwarů, o kterých na veřejnost pronikly informace v létě 2015; snahy o prolomení vstupů do E-mailové pošty; mobilních telefonů a kontrolu hazardu na Internetu.
V oblasti ochrany veřejného pořádku bylo největší akcí zajištění bezpečnosti kolem Mezinárodního dne památky obětí holokaustu a s ním spojeným jednáním 4. mezinárodního fóra, které se uskutečnilo v Praze ve dnech 26. – 27. ledna 2015. Celou tuto akci chránilo více než 6000 policistů, včetně příslušníků útvarů ochrany ústavních činitelů, prezidenta, rychlého nasazení, ale také z dalších pražských policejních složek – Poříčního oddělení, oddělení Metro. Sloužili dopravní policisté, kriminalisté, až po antikonfliktní tím. Na akci vláda vyčlenila 10,5 miliónu Kč.
Policie ale zasahovala také při různých hromadných akcích, demonstracích a při zajišťování veřejného pořádku na sportovních, zejména fotbalových utkáních, včetně dohledu nad transportem zvláště agresivních fanoušků. Ministr vnitra M. Chovanec 6. března 2015 dokonce konstatoval, že v této souvislosti bude patrně nutný nový zákon, který by tuto činnost reguloval. Současně je nutné konstatovat, že i díky úsilí Policie ČR byl zajištěný důstojný a hladký průběh Mistrovství světa v hokeji, které se uskutečnily ve dnech 1. – 17. května 2015 v Praze a Ostravě; bezproblémový průběh přejezdu konvoje armády USA pře území ČR ve dnech 29. března – 1. dubna 2015, jemuž byla věnována mimořádná pozornost v hromadně oznamovacích prostředcích, a stejně tak průjezd menší motorkářské proputinovské skupiny Noční vlci 5. a 6. května 2015. Ani v jednom případě nebyl zaznamenán výraznější problém. Zvýšené počty policistů rovněž zajišťovaly důstojný a ničím nerušený průběh velikonočních a vánočních svátků.
Kritiku části veřejnosti naopak policie sklidila za ochranu demonstrace 17. listopadu 2015 na pražském Albertově, kde se konalo shromáždění příznivců prezidenta ČR Miloše Zemana. Podle ní byla ochranná opatření přehnaná a v jejich důsledku někteří studenti nemohli uctít památku svých kolegů z let 1939 a 1989.
V květnu 2015 se začala uskutečňovat reorganizace v rámci Ministerstva vnitra ČR, která se svými důsledky dotýkala také Policie ČR – byly sjednocené odbory bezpečnostní politiky a prevence kriminality, které se podílely na určování základních koncepcí v tomto směru.
Postupovalo se rovněž v oblasti materiálního zajištění činnosti policie. V pátek 15. května 2016 policie převzala první část automobilů značky Škoda v počtu 50 kusů, dalších 35, vše v ceně 36 milionu Kč, bylo dodáno v následující dny. Policejní prezident T. Tuhý při této příležitosti oznámil, že téměř polovina z 10 tisíc automobilů, které policie vlastní, je ve špatném technickém stavu a v průběhu dvou let by mělo dojít k jejich obměně. Dalších 64 automobilů u celkového počtu 477 policie převzala 2. listopadu 2015. Další várka 53 automobilů byla převzata 14. prosince 2015.
Spolu s tím probíhala výstavba nových operačních středisek, která začala již před pěti lety. Ve středu 30. září 2015 bylo slavnostně otevřeno poslední z nich a to v budově ředitelství pražské policie v Kongresové ulici. Nová integrovaná operační střediska byla otevřena již předtím ve všech 14 krajských ředitelstvích Policie ČR. Jen tato jedna stála celkově 97 milionů Kč, celkové náklady dosáhly výše 640 miliónů Kč.
V oblasti boje proti kriminalitě a udržení veřejného pořádku se v létě 2015 začal prosazovat systém bezpečnostních dobrovolníků, kteří měli policii pomáhat při hledání ztracených osob, hlídat přechody na ulicích a předávat policii důležité informace. Přes pozitivní trendy ve vývoji kriminality se třetina našich občanů ještě stále necítila bezpečně, zejména ve větších městech a v jejich sídlištích, bála se po setmění vycházet ze svých domovů, pohybovat na volném prostranství. Zvláště ohrožení se cítili být senioři, kteří se stávali obětmi nejenom lupičů a zlodějů, ale také podvodníků, často označovaných výrazem „šmejdi“. Problematickými zůstávala některá sídliště, převážně obývaná nepřizpůsobivými občany, měnícími se ve svérázné ghetta. Rostl počet sociálně vyloučených lokalit.
Zvláštní pozornost byla věnována problematice běženců, kde vedení MV ČR a Policie ČR několikrát deklarovaly svůj nekompromisní postoj v této věci. Pokračovaly kontroly ve vlacích, na silnicích a dálnicích. Policejní hlídky se snažily nelegální běžence odhalit a soustředit v objektech, k tomu určených. Všechny si vyžadovaly kromě jiného i stálý policejní dozor. Policie ČR se zaměřila dále na zvýšenou ostrahu naší jižní hranice, protože hlavní proud běženců směroval do Německa přes Balkán a Rakousko. Česká republika i nadále stála bokem zájmů emigrantů, kteří se snažili, v případech že byli zatčeni a převedeni do azylových zařízení, naši republiku co nejrychleji opustit. Přesto se projednávaly návrhy na zvýšení počtu policistů v pohraničí, vyslaní vyššího počtu vojáků do těchto oblastí, dokonce i vytvoření společných česko-rakouských pohraničních hlídek, nacvičovala se ochrana hranice v mimořádných podmínkách. Nejhoršímu vývoji ale zabránilo postupné uzavírání hranic na tzv. balkánské cestě. Maďarsko jako první postavilo hraniční plot a intenzivně ho hlídalo, své hlídky výrazně posílilo i Slovinsko, Rakousko a obdobnou činnost začalo vyvíjet i Bavorsko. Řada opatření byla realizována na maďarsko-slovenské hranici, zintenzivnila se spolupráce mezi českou a slovenskou policií v tomto směru. Vedení MV a PČR požadovalo vytvoření mezinárodního informačního systému. V této situaci se ale ukazoval alarmující nedostatek odborných kádrů, které by měly v boji proti ilegální emigraci pomáhat, zejména nedostatek IT pracovníků a tlumočníků asijských a afrických jazyků.
Policie ČR navíc úspěšně pomáhala v práci svým kolegům v Maďarsku a Chorvatsku, kam první skupina odjela 29. října 2015. V pondělí 9. listopadu 2015 ji následovala skupina 20 policistů, kteří odjeli pomáhat do Slovinska. V lednu 2016 Slovinci požádali o prodloužení mise našich policistů na území své země. Jejich žádosti bylo vyhověno.
Situace v celé této oblasti se vyhrotila po útocích muslimských teroristů v Paříži v noci z 13. na 14. listopadu 2015. Na území ČR byla okamžitě zostřena ostraha letišť, hranic a ubytoven uprchlíků. V pohotovosti byl zvláště ÚOOZ. Následně vláda začala práci na stanovení stupňů ohrožení ČR, s určením konkrétních kroků a opatření při jejich zajištění.
Vše ale bylo nutné přikrýt dostatkem financí. Z tohoto důvodu ministr vnitra M. Chovanec navrhl v červnu 2015 navršit rozpočet svého rezortu o 3,5 miliardy Kč. Počet policistů se měl zvýšit o 850. Výhledově se předpokládaného přijetí 4000 policistů v průběhu několika příštích čtyřech let, čímž by se podstav Policie ČR výrazně snížil. V průběhu jednání ministra vnitra M. Chovance s ministrem financí A. Babišem 12. srpna 2015 tento svůj záměr nakonec i prosadil.
Důležitým krokem v oblasti sociálního zabezpečení příslušníku Policie ČR bylo usnesení vlády ČR z 20. října 2015, kterým se zvýšily jejich platy, včetně platů dalších kategorií státních zaměstnanců, o 3%. Průměrná hrubá mzda u Policie ČR tedy vzrostla z 29 559 Kč na předpokládaných 30 488 Kč.
I když počty policistů ještě stále neodpovídaly potřebě, byly 10. července 2015 publikované informace, že za první pololetí 2016 se počet trestných činů zastavil u čísla 130 079, z čehož vyplynulo, že došlo k poklesu o 15,6 %. Objasněno bylo 42,5 % z nich.
Přes řadů úspěchů se právě roky 2015-2016 staly obdobím, kdy na veřejnost začaly pronikat znepokojující informace o vnitřním napětí v některých významných policejních útvarech. V půlce července 2015 to byly informace o neshodách uvnitř Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). V červnu 2015 se pak začala rozvíjet aféra kolem České pošty, kdy byl ministr vnitra M. Chovanec obviňován z přijetí úplatků ve výši 3 miliónů Kč, určených jemu a ČSSD. V srpnu 2015 aféra vygradovala do té míry, že se jí musela zabývat mimořádná schůze Bezpečnostní rady státu (BRS). Tehdy se poprvé objevila obvinění, že za vším stojí ministr financi A. Babiš, který je ale rázně odmítal.
V říjnu 2015 došlo k další provokaci proti M. Chovancovi, kdy bulvární tisk otiskl fotomontáž, na které se nacházel s neznámou nahou dívkou.
Po aféře s ukradenou prezidentskou standartou a jejím nahrazením červenými trenýrkami skupinou Ztohoven v sobotu 19. září 2015, na svůj post rezignoval ředitel Útvaru pro ochranu prezidenta ČR a byl nahrazený ředitelem novým.
Od léta 2015 bylo navíc možné v náznacích sledovat rozpory mezi Útvarem pro odhalování organizovaného zločinu a Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality. Rostla i nespokojenost s prací GIBS. Jádrem sporů se staly kompetenční spory, ale zejména vzájemné podezřívání z úniku utajovaných informací. Zvláště aktivně si počínal ÚOOZ, kterému se sice přes veškeré úsilí nedařilo získat nevyvratitelné důkazy ohledně kausy Nagyová-Nečasová a vedoucí představitelé Vojenského zpravodajství, které by před soudem jednoznačně prokázaly jejich vinu, ale povedlo se mu proniknout do jiného prostředí. Po dlouhých přípravách byla 13. října 2015 spuštěna akce Vidkun, v průběhu které byli zatčení a vyslýchaní nejenom civilisté v čele s podnikatelem Ivanem Kyselým, ale i vysocí policejní úředníci - náměstek pro službu kriminální policie a vyšetřování olomoucké krajské policie Karel Kadlec, ředitel odboru olomoucké hospodářské kriminálky Radek Petrůj, ředitel Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Milan Pospíšek, vedoucí místní pobočky GIBS atd. Zadržený a vyslýchaný byl rovněž bývalý ministr vnitra Ivan Langer, což se od listopadu 1989 ještě nestalo. Jeho byty v Praze a Olomouci byly prohledány, některé písemnosti, včetně počítačů, zajištěné. Posléze byl propuštěný bez obvinění. Zadržený byl i hejtman olomouckého kraje Jiří Rozbořil. Po skončení výslechů a vyhodnocení zadrženého materiálu byli ale obviněni kvůli korupci a podílu na dotačním podvodu pouze čtyři z nich – Ivan Kyselý, Karel Kadlec, Radek Petrůj a Jiří Rozbořil. Všichni si podali stížnost na své zajištění. Po několika týdnech byli postupně propuštěni na svobodu, ale dále vyšetřování.
Vzápětí se vůči ÚOOZ zvedla vlna kritiky, vycházející z toho, že korupci by měl vyšetřovat ÚOKFK, ale především GIBS, která byla navíc obviňována z neschopnosti. V úterý 2. listopadu 2015 ředitel GIBS na svou funkci rezignoval.
V úterý 20. října 2015 ale pracovníci GIBS zatkli příslušníka ÚOOZ L. Vokála a obvinili ho ze zneužití pravomoci úřední osoby.
Poměrně dobře se vedl ÚOKFK, zejména útvar Kobra, který se podílel na odhalení trestní činnosti v rozsahu několika stovek miliónů Kč. V únoru 2016 policejní prezident T. Tuhý oznámil, že Kobra od svého vzniku zachránila 4 miliardy |Kč, z toho za rok 2015 847 miliónů Kč. Pozitivní trendy pokračovaly i v roce 2016. Počátkem června bylo např. oznámené, že jen v případě Octavian, bylo zajištěných 640 miliónů Kč na zahraničním kontě. Přes řadu dalších velice úspěšných akcí, se ze strany médií ÚOKFK nedostávalo takové publicity, jako v případě ÚOOZ, ale dokonce se vůči němu ozývaly kritické hlasy. Obecně rostla kritika stavu neustálého každoročního zvyšování počtu odposlechů, které využívaly všechny příslušné útvary Policie ĆR. Problémem dále bylo neustálé odkládání vzniku protikorupčního speciálu státního zastupitelství.
V důsledku toho všeho, ale i kvůli jiným organizačním příčinám došlo k 1. prosinci 2015 ke změnám na postech krajských policejních ředitelů v Olomouckém, Ústeckém a Jihočeském kraji a stejně tak v Praze.
V závěru roku byla ministerstvem vnitra vypracována Koncepce rozvoje Policie ĆR v letech 2016-2020. Předpokládala přijetí již zmíněných 4000 nových policistů a dosažení jejich počtu ve výši 44 000. Předpokládalo to investice ve výši 8,3 miliardy Kč. Dále se počítalo se dalším zlepšením materiálního vybavení policie, ale i posílení nejnižšího článku policejní práce. Předpokládalo se, že v každém územním obvodu vzniknou dvě prvosledové hlídky, vybavené balistickými vesty, helmy, štíty a dlouhou zbraní, které budou schopné přímo na místě čelit i těm nejnebezpečnějším situacím. K 31. prosinci 2015 sloužilo v Policii ČR přesně 39 375 lidí.
Začátek roku 2016 se nesl v znamení pokračujících protiteroristických opatření, přičemž 15. ledna 2016 byl jejich stupeň snížený. Na svém zasedání 18. ledna 2016 Bezpečnostní rada státu projednala protiteroristickou politiku a konkrétní opatření. Přijala tzv. protiteroristický balíček, který zahrnoval systém vyhlašování čtyř stupňů bezpečnostního ohrožení terorizmem. Projednala se také strategie prevence kriminality do roku 2020 a vyhodnocení této strategie za roky 2012-2015. Ve stejné době se objevil návrh na opětovné zvýšení platů policistů o jedno až dvě procenta, stejně tak byl oznámený úmysl zformovat speciální policejní jednotku pro zahraniční mise v počtu 300 policistů. Spolu s tím se objevil návrh vytvořit tzv. protihazardní Kobru, která by měla bojovat proti hazardu a tajným hernám, zejména kvízomatům, kterými se majitelé heren snažili nahradit zakázané herní automaty. S růstem platů o 3 % u vybraných kategorií státních zaměstnanců vyslovil 16. dubna 2016 předběžný souhlas i ministr financí A. Babiš.
Finanční náklady vyžadovala také výměna policejních uniforem, o které se rozhodlo koncem roku 2015 a rovněž nákup drahé techniky na ochranu utajovaných informací a účinný boj proti činnosti hackerů a celou oblast kyberkriminality, která se začala závratným tempem rozvíjet již v roce 2014. Podle tehdejších záměrů proběhla k 1. říjnu 2015 další organizační změna. Metodické a koordinační pracoviště kybernetické kriminality Policejního prezidia ČR přešlo do struktury ÚOOZ SKPV. V první fázi se jeho pracovníci zaměřili na zpracování koncepce policejní činnosti v celé této oblasti, stejně tak vypracování optimální organizační struktury této instituce. V další fázi, která začala 1. lednem 2016, měla být doplněna specializovanými kádry, vybavena příslušnou technickou. Jak již bylo uvedeno výše, vše bylo velice finančně náročné, protože špičková technika a odborníci byli velice drazí.
S finančním zajištěním těchto plánů to ale bylo horší, protože ministr financí A. Babiš jako maximum deficitu rozpočtu na rok 2017 rozhodně požadoval hranici 60 miliard Kč. Již na tom začaly další konflikty, které vrcholily v květnu a červnu 2016 a hodlaly se pronést do dalších měsíců. V dubnu 2016 jednotliví ministři tlačili na růst rozpočtových výdajů, čemuž se ministerstvo financí bránilo.
V pátek 2. února 2016 vznikl pro Policii ČR nový úkol. Převzala ostrahu areálu vybuchlého muničního skladu ve Vrběticích b roce 2014. Již předtím - od konce roku 2015, v areálu skladu začali na likvidaci rozházených výbušnin pracovat příslušníci Pyrotechnické služby Policie ČR.
V únoru pak začal boj o vytvoření centrálního registru účtů, což mělo vést ke zvýšení výběru daní a získání dalšího účinného prostředku likvidace daňových podvodů. Opozice reagovala označením ČR za dohlížitelský stát.
Boj proti terorizmu se táhl jako červená nit celým rokem 2016. Opakovala se protiteroristická cvičení, zejména na jižní linii naší hranice, ale stejně tak cvičení prověřující naší schopnost mimořádného přijetí vyššího počtu migrantů na území ČR. Po uzavření tzv. balkánské cesty, policejní experti pracovali na odhadu nových převaděčských tras, které by případně vedly přes území ČR. To předpokládalo zpřísnit ostrahu na česko-slovenské hranici. Novela zákona o ochraně státních hranic, kterou 14. dubna schválila Sněmovna Parlamentu ČR a poslala ji ke schválení do Senátu, dokonce odevzdala ministerstvu vnitra pravomoc nařídit bez prodlení kontroly na státní hranici.
Vše se ještě více vyostřilo po teroristických útocích v Bruselu 22. března 2016. Vláda okamžitě vyhlásila 1. stupeň ohrožení terorizmem, do ulic vyslala zvýšené počty policistů, které ještě 22. března 2016 doplnilo v Praze 350 vojáků 4. brigády rychlého nasazení AČR, s páskou s nápisem Policie na rukávech. Vojáci obdrželi všechna práva policistů, včetně práva zkontrolovat každého podezřelého, nebo jeho zavazadel. Policii v Brně a Ostravě posílili dvě stovky vojáků, čímž se počet jejich nasazených vojáků zvýšil na 550. Nasazení vojáků bylo plánováno na dva měsíce. Zvýšená pozornost se zaměřila na ochranu pražského Metra, ale také Letiště V. Havla, kde se počítá s investicí 200 miliónů na zlepšení jeho bezpečnostních opatření, a na místech zvýšené koncentrace lidé. Posílila se i ochrana židovských institucí. V pondělí 23. května 2016 vláda rozhodla o ukončení činnosti smíšených hlídek.
V souvislosti s hrozbou terorizmu požadovalo velení policie nákup zbraní pro prvosledové hlídky a specializované jednotky vy výši 46 miliónů Kč. Vládní letadla měly být doplněna pancíři. Ministerstvo vnitra se dále začátkem května 2016 rozhodlo zřídit specializované Centrum terorizmu a hybridních hrozeb. Mělo mít kolem 30 odborníků, stažením několika menších oddělení do jednoho celku, který měl pracovat v struktuře ministerstva vnitra.
Rostoucí uvědomění nebezpečí ze strany islámského terorizmu i na našem území, vedlo k několika větším, nebo menším demonstracím příznivců a odpůrců příchodu emigrantů na naše území. Na několika místech zasahovala policie, aby demonstranty odlišných názorů od sebe oddělila, přičemž aktivně vystupovali členové antikonfliktních týmů. Největší demonstrace pod názvem Za Europu, bez EU se udála v Praze 6. února 2016. Účastnilo se ji kolem 10 000 lidí a pořádek zajišťovala tisícovka policistů, kteří situaci převážně zvládli. Přesto se objevila jejich kritika, dokonce nepravdivé tvrzení, že v Thunovské ulici pochod antiislámistů a antievropanů napadla skupina policistů, maskovaných jako ultralevicoví aktivisté! Byla to největší demonstrace od dubna roku 2012. Došlo k házení kamenů a lahví do demonstrantů i k napadení přenosového vozu ČRo. V pražském centru Klinika, obsazené ultralevicovými seskupeními, došlo k útokům pomocí zápalných lahví. Ke kritice se ostře připojil ministr spravedlnosti R. Pelikán. V „odvetě“ ultralevicová skupina Síť revolučních buněk podpálila v neděli 14. února 2016 na Praze 4 dvě policejní auta. Celkově se proti islámu a imigrantům protestovalo na 60 akcích, nejvíce v Praze, na severní Moravě, Středočeském a Ústeckém kraji.
Nové vášně vedly k tomu, že Sněmovna 6. května 2016 zamítla návrh novely zákona, který by částečně povoloval zahalení obličeje v průběhu demonstrací. Ve stejný den schválila novelu zákona o přestupcích, který zaváděla skutečně vysoké finanční pokuty za urážky úředníků nebo policistů. Vzápětí vláda schválila návrh novely zákona o právu policie odebrat zbraň nebezpečným lidem přímo u nich doma. O přijetí všech těchto dokumentů se ve Sněmovně a Senátu rozhořel dost prudký boj, i když mnozí představitelé politického spektra např. po hromadné vraždě v Uherském Brodě, za přijetí takovéhoto zákona doslova horovali.
Největší nasazení policistů v prvním pololetí roku 2016 bylo spojeno s ochranou bezpečnosti čínského prezidenta Si Ťin-pchinga (Xí Jìnpíng;), v průběhu jeho návštěvy ČR ve dnech 28. – 30 března 2016. Každý den jeho bezpečnost zajišťovala tisícovka policistů ze specializovaných útvarů, především z Útvaru pro ochranu prezidenta PČR a Útvaru pro ochranu ústavních činitelů PČR, ale stejně tak z krajských policejních ředitelství. V pohotovosti byla Letecká služba PČR a Poříční oddíl KŘP hlavního města Prahy. Celkové náklady na ochranu dosáhly výše 16 miliónů Kč. Někteří policisté byli posléze kritizováni kvůli zabavování tibetských vlajek, dva dokonce za to, že 30. dubna 2016 v budově FAMU neoprávněně intervenovali za odstranění takovéto vlajky z okna budovy. V úterý 29. března 2016 skupina policistů, hlídajících přístupy k Hradčanskému náměstí odmítla vpustit české demonstranty v čele s M. Kalouskem, hodlající proti této návštěvě protestovat. Mezi příznivci a odpůrci čínského prezidenta poté došlo na Malé straně k několika potyčkám a slovním útokům.
Na dny 27. – 30. května 2016 byl ohlášen další průjezd amerických jednotek přes území ČR, ale takovou pozornost u příznivců i odpůrců této akce jako před rokem, již nezpůsobil, což ulehčilo hladké provedení této akce. Problémem spíše byly dopady pokračujících oprav našich dálnic na jejich průjezdnost. Obdobné to bylo s průjezdem motorkářů ze skupiny Noční vlci, kteří se 3. května objevili v Brně a v sobotu 7. května v Praze, odkud přes Děčín odjeli do Německa.
Policisté z České republiky od začátku roku 2016 pomáhali zvládat další vlny běženců jak ještě nějaký čas v Slovinsku, tak v Makedonii, kam odešli 20. června 2016, ale i na řeckém ostrově Lesbos, kam odletěli pomáhat již 29. dubna 2016. Pro boj proti nelegálním přistěhovalcům měla vzniknout zvláštní jednotka při Cizinecké policii, která měla mít počet 181 příslušníků a její jednotlivé části měly být umístěné v Praze, Brně, Ostravě a Pardubicích. Její vznik byl oznámený počátkem května 2016, spolu s informací, že rozpočet MV a PČR se vznikem této jednotky již počítá.
V březnu 2016 došlo také k další kádrové změně. Poté, co policejní ředitel královéhradecké policie M. Červíček v půlce ledna 2016 oznámil svou kandidaturu na krajského hejtmana za ODS a podal v této situaci rezignaci na svůj post, byl k 1. dubnu 2016 do funkce ustanovený nový policejní ředitel. Dne 8. května 2016 prezident ČR povýšil K. Komorouse do hodnosti brigádního generála, policejního prezidenta T. Tuhého do hodnosti generálmajora. Jeho náměstek Z. Laube byl do hodnosti brigádního generála povýšený již 28. října 2015.
Smrákat se začalo nad protikorupčním speciálem, pro který ministr spravedlnosti R. Pelikán stále nenacházel podporu a pomalu od něj ustupoval. Podobné to bylo s celým jeho návrhem novelizace zákona o státním zastupitelství, který předpokládal provést řadu organizačních změn.
V oblasti dopravní policie se především diskutovalo o účinnosti bodového systému a zpřísnění finančních sankcí za jednotlivé přestupky. Iniciativa v tomto směru vyšla z ministerstva dopravy. Sama dopravní policie pokračovala v obměně svého materiálového vybavení. Podobně jako v roce 2015 i v roce 2016 postupně přebírala nové automobily Škoda. V pátek 29. dubna převzali dalších 35 vozů Škoda Octavia. Zvláště těžké byly již čtvrtým rokem služby dopravních policistů na dálnici D1, jejíž opravy ještě zdaleka neskončily.
Přelom jara a léta se ale nesl v hektickém duchu. Ve středu 11. května 2016 provedl ÚOOZ další ze svých zásahů a tentokráte zamířil na ÚOKFK, kde byl v rámci akce Bereta zatčený její pracovník Radek Holub, ale i na Celní správu, ze které byl odveden Pavel Šíma. Zatčeny byl i bývalý policista z pražské hospodářské kriminálky Igor Gáborík, který měl být hlavou celé této skupiny. Všichni tři byli obviněni z prodeje nebo nákupu utajovaných informací. Ve čtvrtek byla provedena prohlídka v kanceláři městské státní zástupkyně. Z vyšetřování, podobně jako u akce Vidkun, byla opět vynechána GIBS, jíž vyšetřování obdobných případů ze zákona přísluší. Tato skutečnost opět vyvolala prudkou reakci ministra vnitra M. Chovance a požadoval od vedení ÚOOZ vysvětlení. Jako důvod takovéhoto postupu byl udáván fakt, že I. Gáborík měl osobní vazby na některé policisty z GIBS a hrozil únik informací. Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová věc musela vysvětlovat na zasedání sněmovní komise pro kontrolu GIBS 7. června 2016. Podle informaci tisku ještě z dubna 2016 byl např. nový náměstek ředitele GIBS před nástupem do této funkce odvolán z ÚOKFK kvůli podezření z vynášení informací v případě Sisák.
Uvnitř vedení Policie ČR se podle jedné verze až tehdy, podle druhé již předtím, začalo uvažovat o sloučení ÚOZZ, vedeným Robertem Šlachtou a ÚOKFK, vedeným Jaroslavem Vildem, do jednoho útvaru. V podstatě byla oprášená idea zřízení Národního kriminálního úřadu, která vznikla jako jedna ze součástí policejní reformy v dílny ministra vnitra I. Langera a policejního prezidenta Oldřicha Martinů v roce 2008. Gesce na zpracování nové struktury byla přidělena náměstkovi policejního prezidenta pro Službu kriminální policie a vyšetřování Zd. Laubemu. Nová struktura se podle dostupných materiálů připravovala nejen urychleně, ale také utajeně. Nejen odborná veřejnost, ale také oba ředitelé těchto útvarů se patrně o všem dovídali jen v hrubých obrysech a zejména R. Šlachta tvrdil, že tato akce probíhala bez jeho vědomí a za jeho zády.
Ve středu 2. června 2016 ale o připravovaném sloučení přinesly informace Lidové noviny s tím, že celá reorganizace má proběhnout ve velice krátkém časovém horizontu jednoho měsíce! Proti takovémuto postupu okamžitě protestovali nejvyšší představitelé státního zastupitelství, poté našli podporu u ministra spravedlnosti R. Pelikána, vedení strany ANO a v jisté rovině i u prezidenta ČR, který se ale snažil celou záležitost spíše urovnat, protože ANO deklarovalo svůj záměr v případě realizace takovéto reformy žádat demisi ministra vnitra M. Chovance a dokonce pohrozilo odchodem z vládní koalice. Vedení ministerstva vnitra se nejdříve o celé záležitosti vyslovovalo jen mlhavě, což mezi oponenty této reorganizace vedlo k upevnění jejich přesvědčení, že cílem reorganizace je odstranění R. Šlachty a otupení činnosti ÚOOZ vzhledem k podsvětí a zejména ke korupci politiků. Vedení ANO dokonce vedení ministerstva vnitra obviňovalo z realizace již tří let starého plánu podsvětí, R. Šlachty se zbavit. V tomto směru začali představitelé státního zastupitelství prověřovat činnost některých představitelů Policejního prezidia, zatím co GIBS začala prověřovat informace A. Babiše pro podezření z úniku utajovaných skutečností z ÚOOZ. Odpůrci A. Babiše, angažování v této kause, dokonce mluvili o agrofertizaci Policie ČR, zatím co ANO obviňovalo ČSSD a osobitě M. Chovance z pokusu plně si podřídit všechny policejní složky prostřednictvím likvidace jediného dosud nezávislého ÚOOZ. Kromě jiného argumentovalo i tím, že když se jen přednedávnem na Bezpečnostní radě státu mluvilo o koncepci na roky 2015-2020, o žádném slučování těchto dvou útvarů tam nebyla ani zmínka.
Ministr vnitra M. Chovanec argumentoval tím, že strukturální změny uvnitř Policie ČR jsou plně v kompetenci policejního prezidenta a za jeho rozhodnutím i samotnou reformou pevně stojí a žádnému nátlaku ustoupit nehodlá.
Vedení Policie ČR až 8. června 2016 potvrdilo informace o zrodu Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), který měl vzniknout k 1. červenci 2016, sloučením obou těchto útvarů. Vedení policie počítalo s tím, že spolu s ní budou existovat již jen dva výkonné útvary – Národní protidrogová centrála a Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunizmu. NCOZ měl řídit ředitel, zařazený do 10. tarifní třídy, který měl být do funkce ustanovený podle výsledku nabídkového řízení, s trojicí náměstků (pro výkon, pro podporu výkonu a náměstka pro logistiku). Členit se měla na čtyři sekce: 1. Sekce korupce a závažné trestné hospodářské činnosti, 2. Sekce terorismu a extremismu, 3. Sekce organizovaného zločinu a 4. Sekce kybernetické kriminality.
Rozpoutala se ostrá mediální bitva, přičemž si státní žalobci z ÚOOZ stáhli spisy z kauz Nagyová a Vidkun, což bylo považováno za akt nedůvěry vůči celé reformě. R. Šlachta oficiálně 10. června 2016 oznámil svůj odchod od Policie ČR k 30. červnu 2016 v případě, že jeho námitky vůči plánované reorganizaci nebudou akceptované. Po něm rezignaci vyhlásili někteří jeho podřízení. Ve čtvrtek 9. června 2016 všichni vedoucí odborů ÚOOZ a jeho expozitur napsali ministrovi vnitra otevřený dopis, ve kterém postup vedení Policie ČR kritizovali. Při přijetí u ministra vnitra 14. června 2016 pracovníci ÚOOZ odevzdali své připomínky, pod kterými se nacházelo 238 jejich podpisů. Přijetí byl přítomen i T. Tuhý.
A. Babiš požadoval svolání Bezpečnostní rady státu. Představitelé pravicové opozice – ODS a TOP O9 se postavili na platformu podpory M. Chovance a T. Tuhého, ale jádro jejich postoje vedlo spíše proti A. Babišovi, než k podpoře samotné připravované reformy. KSČM požadovala dodržení parlamentních norem a zdůrazňovala, že vedení ministerstva vnitra a Policie ČR měly celou reformu zahájit předložením jejího záměru a cílů příslušné parlamentní komisi a až po jejím schválení postupovat k její realizaci. Třetí koaliční strana – KDU-ČSL, nejdříve zastávala více - méně smířlivé stanovisko, posléze se mírně přiklonila k podpoře některých požadavků ANO a radila situaci nelámat přes koleno.
Celou záležitost nakonec řešila Bezpečnostní rada státu, která se sešla v úterý 14. června 2016. V důsledku jejího rozhodnutí byl posunutý termín sjednocení obou útvarů a vytvoření NCOZ z 1. července na 1. srpna 2016. Dále bylo oznámené, že ministr vnitra reorganizaci podepíše až po dohodovacím jednání mezi stranami vládní koalice, které se mělo konat na druhý den ráno a do reformy zapracuje připomínky státních zástupců. Nemělo dojít k likvidaci stávajících týmů, které se zabývaly vyšetřováním kolem 400 živých kaus a ve své činnosti měly stávající týmy i po reorganizaci bez přerušení pokračovat. Státní zástupci dále chtěli znát celou organizační strukturu, vztahy nadřízenosti, podřízenosti a odpovědnosti jednotlivých orgánů a lidí zejména ke vztahu ke státnímu zastupitelství.
Slučování mělo proběhnout ve třech fázích.
V první, která měla začít 1. srpna 2016, měla vzniknout samotná Centrála se čtyřmi sekcemi. Do nich měly být zařazené všechny současné odbory podle jejich specializace a se stejnými nadřízenými. V sekci hospodářské kriminality a korupce měly být zařazené i oddělení zaměřené na daně a praní špinavých peněz, což by se podle T. Tuhého mohlo stát základem v jistém časovém horizontu obnovené Finanční policie. V sekci organizovaného zločinu měly zůstat původní oddělení ÚOOZ – násilí, nelegálních obchodů, obchodu s lidmi, nelegální migrace, zločineckých struktur, padělání a závažné trestné činnosti.
Předpokládalo se, že do funkce ředitele Centrály bude vypsáno nabídkové řízení, do kterého se mohou přihlásit zejména stávající ředitelé útvarů s celostátní působností, nebo krajští ředitelé. Ředitel a jeho náměstci v rámci druhé fáze do 30. listopadu 2016 předloží návrh organizace a řízení NCOZ s účinností od 1. ledna 2017.
Poslední – třetí fáze, bude spadat do let 2019-2020 a měla by snad být ukončena vznikem Národního kriminálního úřadu, do kterého by byly zařazené i ostatní celostátní útvary, které by měly mít i společný areál. Prozatím ale všechny složky sídli ve svých současných budovách nebo prostorech. Při reorganizaci se argumentovalo tím, že zmizí kompetenční spory, nebude se zbytečně dabovat nebo dokonce až nežádoucím směrem křižovat činnost jednotlivých sekcí, stejně tak se argumentovalo možnými úsporami.
Trochu to připomíná organizační dějiny předlistopadové StB, kde se jednou vytvářela jednotná organizace, aby se po pár letech vytvořily její samostatné správy, které se pak opětovně spojovaly do jednotné kontrarozvědky. Východiskem byl seznam blokovaných osob a činností, který si musela každá složka prostudovat dříve, než nějakou akci samostatně začala a ujistila se tím, že na dané problematice už nepracuje jiná složka, aby se vzájemně nepletly pod nohy a nepřekážely si.
Ministr vnitra M. Chovanec nakonec celou reformu 15. června 2016 podepsal, přičemž mu vláda uložila povinnost ji koncem července o stavu zapracování připomínek státních zástupců informovat. Lidovci současně žádali záruky pro policisty i další jednání Bezpečnostní rady státu do 24. července 2016, která by měla mít celý tento proces pod kontrolou. Bitva o reorganizaci ale probíhala i nadále.
Struktura Policejního prezidia k 15. 6. 2016
Policejní prezident
První náměstek policejního prezidenta
Sekretariát 1. náměstka policejního prezidenta
Ředitelství služby pořádkové policie
Odbor metodiky, koordinace a podpory výkonu služby
Odbor služební kynologie a hipologie
Odbor speciálních potápěčských činností a výcviku
Ředitelství služby dopravní policie
Ředitelství služby pro zbraně a bezpečnostní materiál
Operační odbor
Náměstek policejního prezidenta pro Službu kriminální policie a vyšetřování
Kancelář NPP pro SKPV
Úřad služby kriminální policie a vyšetřování
Náměstek policejního prezidenta pro ekonomiku
Odbor specializovaných ekonomických činností
Finanční odbor
Odbor správy majetku
Odbor veřejných zakázek
Správa logistického zabezpečení
Ředitel pro podporu výkonu služby
Kancelář projektů a evropských fondů
Odbor informatiky a provozu informačních technologií
Oddělení koncepce a strategické koordinace
Kancelář policejního prezidenta
Oddělení tisku a prevence
Odbor mezinárodní policejní spolupráce
Oddělení krizového řízení
Bezpečnostní oddělení
Archiv Policie České republiky
Analyticko-legislativní odbor
Oddělení správy a kontroly osobních údajů
Hudba Hradní stráže a Policie ČR
Odbor vnitřní kontroly
Odbor personální