Policie ČR v rámci ČSFR
V letech 1990-1992 funkci federálního ministra vnitra vykonávali: Richard Sacher – Lidová strana (30. prosince 1989 - 27. června 1990), Ján Langoš - Demokratická strana (27. června 1990 – 2. července 1992) a Petr Čermák - Občanská demokratická strana (2. července – 31. prosince 1992).
Na úrovní České republiky to byli mistři: Antonín Hrazdíra - Občanské fórum (5. prosince 1989 – 29. června 1990), Tomáš Hradílek - Občanské fórum (29. června – 14. listopadu 1990), Tomáš Sokol - Občanské fórum (14. listopadu 1990 – 2. července 1992) a Jan Ruml - ODS (2. července 1992 - 31. prosince 1992).
Informacemi o proměně SNB v policii ČR se zabývá závěrečná část hesla SNB, které podrobněji rozebírá průběh let 1989-1991. Umožňuje nám to v tomto hesle nevěnovat se všem detailům vývoje v daném období.
Krátce před přijetím zákona o Policii ČR v roce 1991 vedle sebe existovaly jak útvary federální a tedy celostátní, tak republikové. Federální ministerstvo vnitra se skládalo z následujících útvarů: Centrály federálního ministerstva, které součásti byly: Úřad FMV pro koordinaci a řízení, Správa personální práce a vzděláváni FMV, inspekce ministra vnitra ČSFR, Správa pro plán, rozpočet a sociální zabezpečeni FMV a Institut FMV pro výchovu a vzděláváni. Pak tu byl Úřad FMV pro pasovou službu a cizineckou agendu; Úřad FMV pro správní službu a legislativu, s jeho Správou pro legislativní a správní činnost; Úřad FMV pro zahraniční styky a informace; Federální informační služba; Úřad FMV pro ochrannou službu; Úřad pro vyšetřování protiústavní činnosti; Útvar FMV pro rychlé nasazení, Útvar FMV pro koordinaci s ústředními organy statni správy a analýz ze zahraničních otevřených zdrojů; Úřad FMV pro otázky uprchlíků; Úřad FMV pro leteckou službu; Úřad FMV pro ochranu objektů zvláštní důležitosti; Pátrací služba FMV; Zdravotnicky ustav speciálních služeb FMV; Útvar zvláštních technických služeb; Technická divize, spojená s Úřadem FMV pro celostátní evidence.
FMV dále přímo řídilo Centrálu federální policie, spojenou s odborem boje s mezinárodní zločinnosti a odborem pro spolupráci s Interpolem; Správu stavebně ubytovací služby SNB; Správu tělovýchovy a vrcholového sportu; Hlavní správu Pohraniční stráže a ochrany státních hranic a Správu vojsk MV.
Podobným vývojem přešly i složky Veřejné bezpečnosti, podřízené českému ministerstvu vnitra, i když poněkud později jako v případě FMV, ke kterému přeci jen směřovala od počátku roku 1990 hlavní pozornost veřejnosti. K 1. listopadu 1990 bylo zřízené Hlavní velitelství VB ČR, které řídilo republikovou součást VB. Následně došlo k několika reorganizacím a přejmenování některých složek republikové VB.
V podstatě již po zrušení StB se stávající krajské a okresní správy SNB staly vlastně pouze správami VB, i když některé jejich nově zřízené referáty plnily dále úkoly státní bezpečnosti. Definitivní změnu přinesl 16. listopad 1990, kdy byly krajské správy SNB zrušené a oficiálně se začaly nazývat Správa VB daného kraje (s působností bývalých KS VB). Změna, která tehdy nastala, nebyla pouze dekorační, ale kvalitativní. Zatímco bývalé krajské správy plnily úkoly jak pro federální, tak pro republiková ministerstva vnitra, teď krajské správy získaly charakter zcela republikový. Celostátní problematiky byly z jejich kompetencí vyňaté, na rozdíl od kompetencí republikových. Federální struktury pak řídily své regionální instituce po vlastní linii, mimo soustavy krajských správ. V září 1990 byly zrušené okresní, městské a obvodní správy SNB a 1. října je nahradily okresní správy VB, obvodní správy VB a v Plzni, Brně a Ostravě městské správy VB. K 30. listopadu 1990 byla zrušena také Pomocná stráž VB.
České ministerstvo vnitra si i po listopadu 1989 zachovávalo původní rozdělení na bezpečnostní a civilně-správní úsek (CSÚ), jak tomu bylo od 1. ledna 1969. Nejzávažnější změnou tohoto období bylo zcivilnění jeho řídících složek, což se např. projevilo i v tom, že k 1. lednu 1991 byly funkce náčelníků jeho odborů nahrazeny funkci ředitelů. Po osamostatnění ČR tato změna zasáhla všechny funkce na ministerstvu.
Skutečnou změnu přinesl nástup ministra vnitra ČR Tomáše Sokola, který svým rozkazem č. 81 z 30. prosince 1990 stanovil novou strukturu bezpečnostního úseku svého ministerstva. Reforma vstoupila v platnost 21. ledna 1991. Kromě již tradičních útvarů, zajišťujících chod ministerstva, v jeho rámci vzniklo pět odborů – I. policejní správa, II. vnitřní správa, III. ekonomické zabezpečení, IV. zdravotnické a sociální zabezpečení a V. legislativa. Ke stejnému datu vznikly dva útvary – obnovená Správa vyšetřování VB s příslušnými složkami na nižších úrovních a Hlavní týl pro Veřejnou bezpečnost, čímž se počet celorepublikových institucí zvýšil na čtyři (plus Hlavní velitelství VB ČR a Inspekce pro VB ČR)
Inspekce VB v ČR pod sebe zahrnovala – odbor analytický a evidenční, odbor vyšetřování a stížností, odbor kontrolní a dokumentační a úřadovny v jednotlivých krajích
Hlavní velitelství VB pro Českou republiku se členilo na organizační a operační odbor, skupinu obrany, odbor stížností a kontroly, personální oddělení, Kriminální službu, Vnější službu, zařízení HV VB – výcvikovou základnu HV VB.
Správa vyšetřování VB České republiky se skládala z organizační skupiny, analytické skupiny, personální skupiny, I. a II. odboru. Správa byla později nahrazena Úřadem vyšetřování pro ČR.
Hlavní týl pro VB v ČR byl zase dělený na organizační a personální odbor, skupinu výpočetní techniky, kontrolní odbor, finanční oddělení, materiálový odbor, odbor stavební a ubytovací, automobilní odbor, výkonný odbor a odbor spojení.
Ve stejné době ale bylo jasné, že na Slovensku proces vzniku nových policejních orgánů postupuje rychleji jako v ČR. Dne 25. ledna 1991 přijalo Předsednictvo Slovenské národní rady své zákonné opatření č. 57/1991 Sb. o řízení Policejního sboru Slovenské republiky (Policajného zboru) s účinností od 1. března 1991. Samotný zákon č. 204/1991 Sb. o Policejním sboru Slovenské republiky přijala SNR 29. dubna 1991 a účinnost nabyl 20. června stejného roku. Na jeho základě na Slovensku zanikla VB a SNB tam zůstala působit pouze ve federativní podobě. V návaznosti na to 25. září 1991 SNR přijala také zákon o služebním poměru příslušníků Policejního sboru SR a do Sbírky zákonů ČSFR byl zařazený pod číslem. 410/1991.
Přijetí zákona vedlo ministerstvo vnitra ČR k přípravě obdobného kroku a začaly práce na přijetí podkladů k odpovídajícímu zákonu, platnému na území České republiky. Celý tento proces byl ukončený 21. června 1991, kdy Česká národní rada schválila zákon č. 283/1991 Sb. o Policii České republiky. Tento den je dodnes slaven jako Den Policie ČR. Na jeho základě vznikla dnem 15. července 1991 Policie České republiky, která do sebe začlenila všechny složky SNB, v tom čase existujících na půdě České republiky.
Zákon v Úvodním ustanovení uvádí: „ (1) Zřizuje se ozbrojený bezpečnostní sbor České republiky s názvem Policie České republiky (dále jen "policie"). (2) Policie je ozbrojeným bezpečnostním sborem, který plní úkoly ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti v rozsahu vymezeném ústavními zákony, zákony a ostatními obecně závaznými právními předpisy. (3) Policie při plnění svých úkolů spolupracuje s ozbrojenými bezpečnostními sbory České a Slovenské Federativní Republiky a Slovenské republiky a může spolupracovat s bezpečnostními sbory jiných států a s mezinárodními policejními institucemi. (4) Příslušníci policie (dále jen policisté) plní úkoly uvedené v odstavci 2 na území České republiky.“
Policie ČR podle znění zákona měla plnit tyto úkoly: chránit bezpečnost osob a majetku; zajišťovat ochranu ústavních činitelů České republiky; odhalovat trestné činy a zajišťovat jejich pachatele; konat vyšetřování a vyhledávání o trestných činech; spolupůsobit při zajišťování veřejného pořádku, a byl-li porušen, činit opatření k jeho obnovení; dohlížet na bezpečnost a plynulost silničního provozu a spolupůsobit při jeho řízení; odhalovat přestupky, a pokud stanoví zvláštní zákon, přestupky objasňovat; projednávat přestupky, pokud stanoví zvláštní zákon; vést evidence a statistiky k plnění svých úkolů; vyhlašovat pátrání po území České republiky; získávat, soustřeďovat a vyhodnocovat informace sloužící ochraně ekonomických zájmů České republiky; plnit úkoly státní správy, pokud tak stanoví zákon a plnit rovněž úkoly při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku, které ji ukládají příslušné orgány obcí za podmínek stanovených zvláštními předpisy.
Policie ČR byla podřízena ministerstvu vnitra ČR a v jejím rámci podle paragrafu 3 tohoto zákona působily: „služba kriminální policie, služba pořádkové policie, služba dopravní policie, služba ochrany ústavních činitelů.“ Další služby si mohlo ministerstvo zřídit samo. Byla to pak služba ochrany ekonomických zájmů a správní služba. Činnost PČR, mimo útvary vyšetřování, řídilo policejní ředitelství, v jehož čele stál policejní ředitel. Jmenovala a odvolávala ho vláda ČR na návrh ministra vnitra ČR, kterému se pak odpovídal ze své činnosti. Zákon zvýraznil samostatnost celého systému vyšetřování, který byl odblokovaný od ostatních služeb, od nichž ale vyšetřovatelé měli oprávnění požadovat nutné služby. Vyšetřovatelé se ve své činnosti měli řídit pouze ústavou, zákony, ostatními obecně závaznými právními předpisy a pokyny prokurátora.
V jednotlivých hlavách pak zákon přesně určoval různé typy oprávnění Policie ČR a její příslušníků, stanovoval podmínky použití zbraně nebo donucovacích prostředků, ale rovněž do Policie ČR převáděl všechny příslušníky SNB, kteří pracovali v jednotlivých republikových policejních institucích. Stejně byly převzaté stávající předpisy, ve kterých byl výraz „SNB“ nebo „VB“ nahrazený výrazem „Policie ČR“. (Týkalo se to také názvů územní struktury bývalé VB, která se nyní stala zemní strukturou Policie ČR. Tento problém zákon přímo neřešil.)
Zákon vstoupil v platnost 15. července 1991 a zrušený byl až k 1. lednu 2009.
Na základě tohoto zákona byl jmenovaný první policejní ředitel a stal se jim Plk. JUDr. František Zelenický (15. červenec 1991 - srpen 1992), kterého ještě v době federace vystřídal Plk. JUDr. Ivan Vyleta (1. září 1992 - 23. duben 1993).
Mezitím ale pokračovaly změny na federální úrovni. Probíhaly v letech 1990-1991, našly své vyústění v zákonech č. 333/1991 Sb. o Federálním policejním sboru a Sboru hradní stráže ze dne 10. června 1991. Zákon o Federálním policejním sboru, na jehož základě došlo ke spojení SNB a PS, nabyl účinností 27. srpna 1991.
Zákon ve svém 1. paragrafu uvádí: „ (1) Zřizují se Federální policejní sbor a Sbor hradní policie (dále jen "policejní sbory"). (2) Policejní sbory jsou ozbrojené bezpečnostní sbory České a Slovenské Federativní Republiky, které plní úkoly ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti v rozsahu vymezeném tímto zákonem nebo jinými zákony na celém území České a Slovenské Federativní Republiky. (3) Policejní sbory jsou nezávislé na politických stranách a politických hnutích a ve své činnosti se řídí ústavními zákony, zákony a ostatními obecně závaznými právními předpisy. (4) Policejní sbory při plnění svých úkolů spolupracují; rovněž spolupracují s Policií České republiky a Policejním sborem Slovenské republiky a Federální bezpečnostní informační službou.“
Současně vymezil hlavní úkoly Federálního policejního sboru (FPS): vést boj proti terorismu; zajišťovat ochranu státních hranic ve vymezeném rozsahu; odhalovat trestnou činnost organizovanou ve spojení s cizinou a organizovanou trestnou činnost související s nedovolenou výrobou, držením a rozšiřováním drog, s pašováním a s falšováním a pozměňováním peněz, známek a cenných papírů; zajišťovat ochranu ústavních činitelů ČSFR a bezpečnost chráněných osob, kterým je při jejich pobytu na území ČSFR poskytována osobní ochrana podle mezinárodních dohod; zajišťovat ochranu zastupitelských úřadů a ochranu objektů zvláštního významu; konat vyšetřování o trestných činech proti bezpečnosti státu; projednávat přestupky podle zvláštního zákona; vést celostátní evidence a statistiky potřebné k plnění svých úkolů; vykonávat speciální expertizní činnost, pokud ji není možno zabezpečit v rámci republik; spolupracovat s mezinárodní organizací Interpol a dalšími mezinárodními organizacemi s účasti orgánů republik a vyhlašovat celostátní pátrání.
Federální policejní sbor byl podřízen ministru vnitra ČSFR, v jeho čele stál ředitel, kterého jmenoval a odvolával ministr vnitra, jemuž byl z výkonu své funkce odpovědný. Funkcí ředitele FPS byl pověřený 1. náměstek ministra vnitra ČSFR.
FPS v sobě zahrnoval službu kriminální policie, ochrannou službu, službu ochrany objektů zvláštního významu, službu rychlého nasazení, službu cizinecké a pohraniční policie, pátrací službu, leteckou službu a službu vyšetřování.
Služba vyšetřování Federálního policejního sboru se stala organizačně samostatnou součástí FPS a byla podřízena federálnímu ministru vnitra.
Úkoly Sboru hradní policie (SHP) byly méně rozsáhlé - zajišťovat osobní bezpečnost prezidenta ČSFR a zajišťovat ochranu objektů, v nichž prezident pobývá. SHP byl na základě tohoto zákona podřízen náčelníku vojenské složky Kanceláře prezidenta ČSFR, v jeho čele stál rovněž ředitel, kterého jmenoval a odvolával náčelník vojenské složky Kanceláře prezidenta ČSFR. Zákon vstoupil do účinnosti 27. srpna 1991 a zrušen byl k 1. lednu 1993.
Zákony č. 283/1991 Sb. o Policii České republiky a č. 333/1991 Sb. o Federálním policejním sboru a Sboru hradní stráže oficiálně ukončily existenci SNB na území Česka.
Ve stejný den byl přijatý zákon č. 334/1991 Sb. o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, který řešil jejich služební nároky. Přijetí zákona přispělo k jisté stabilizaci poměrů uvnitř Sboru i policie.
Novému zákonu bylo nutné podřídit vnitřní strukturu celého ministerstva vnitra. Stalo se tak na základě rozkazu ministra vnitra ČSFR č. 95 ze dne 2. září 1991. Novou strukturu v plném rozsahu uvádí I. Kvapilová ve své studii Organizační vývoj SNB v 80. letech se zaměřením na jeho veřejněbezpečnostní složku. Ministerstvo se vnitřně dělilo na:
• „Kancelář federálního ministra vnitra,
• sekretariát zplnomocněnce vlády ČSFR pro otázky uprchlíků,
• divize FMV – byla analytickým, koncepčním, řídícím, kontrolním, metodickým a výkonným útvarem v oblasti organizace a systemizace útvarů FMV a FPS, personální práce, vzdělávání, administrativní a archivní služby a zdravotnického zabezpečeni,
• divize FMV – byla koncepčním, řídícím, kontrolním, metodickým a výkonným útvarem FMV v oblasti správní, legislativní a právní, v oblasti plánováni a zabezpečeni materiálně-technickými prostředky, v oblasti rozpočtu rezortu FMV a v oblasti tělovýchovy, vrcholového sportu a rekreační peče; také zabezpečovala ubytovací služby a provoz uprchlických táborů,
• divize FMV – byla koncepčním, řídícím, kontrolním a metodickým útvarem FMV v oblasti komunikační, informační a speciální techniky a šifrové ochrany, dále garantovala budování systému celostátních evidencí a zabezpečovala zvláštní technické služby.“
V rámci delimitace škol SNB byla zrušena Důstojnická škola SNB v Pardubicích, Praporčická škola SNB v Brně a Vzdělávací institut SNB v Jihlavě a tamní pracovníci byli převedeni do plánu pracovních míst MV ČR a MV SR. V souladu se zákonem o soustavě základních a středních škol (školský zákon) byla také zrušena Důstojnická škola SNB v Praze a nahrazena Střední odbornou školou FPS se sídlem v Praze, Důstojnická a praporčická škola SNB, PS a Vojsk MV v Holešově byla nahrazena Střední odbornou školou FPS se sídlem v Holešově.
Poté se zde nacházel Útvar obrany FMV; Státní letecký útvar FMV; Úřad FMV pro zahraniční styky a informace; Útvar FMV pro dokumentaci a vyšetřování činnosti StB; Útvar FMV pro koordinaci s ústředními orgány státní správy.
Mezi útvary FPS patřily: sekretariát náměstka ministra vnitra ČSFR a současně ředitele FPS; Federální kriminální policie FPS; Pátrací služba FPS; Správa FPS pro vyšetřování; Jednotka rychlého zásahu FPS; Úřad cizinecké policie a pasové služby FPS; Služba ochrany objektů zvláštního významu FPS; Ochranná služba FPS; Letecká služba FPS a Hlavní velitelství pohraniční policie FPS.
Zvláštní složkou byl sekretariát zplnomocněnce vlády ČSFR pro otázky uprchlíků, v říjnu 1992 změněn na Úřad FMV pro otázky uprchlíků.
K této struktuře v říjnu 1991 přibyla Protidrogová brigáda FPS, v červnu 1992 nahrazena Protidrogovou policii FPS a v srpnu 1992 změněnou na protidrogovou sekci Federální kriminální policie FPS. Byly i další změny, např. v říjnu 1992 byl zřízen Útvar kontroly ministra vnitra ČSFR, nebo 6. listopadu 1992 byl jednotce rychlého nasazení vrácen v podstatě původní název Útvar rychlého nasazení (v čase svého vzniku: Útvar Federálního ministerstva vnitra pro rychlé nasazení).
V létě 1991 byly zřízené ještě další dva policejní sbory. Na základě zákona 244/1991 Sb. vznikla k 1. červenci 1991 Federální bezpečnostní informační služba, která nahradila Federální informační službu FMV a zákonem č. 230/1992 Sb. vznikl 29. května 1992 sbor Federální železniční policie, který byl ale podřízený ministerstvu dopravy. Oba tyto sbory ukončily svou činnost k 31. prosinci 1992 – FBIS zákonem č. 543/1992 Sb. a FŽP zákonem č. 26/1993 Sb.
Ani po skončení prověrek uvnitř federální a republikové policie nebyla ještě personální situace těchto složek pokládána za definitivně uzavřenou. Z tohoto důvodu 4. října 1991 Federální shromáždění přijalo zákon č. 451/1991 Sb., platný od 5. listopadu stejného roku, který stanovil některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích ČSFR, ČR a SR, známý také jako velký lustrační zákon. Měl zabránit přijetí agentů bývalé StB do ozbrojených složek, ale také do státních úřadů a institucí. O půl roku později - 28. dubna 1992, ČNR přijala svůj doplňující zákon č. 279/1992 Sb., účinný od 1. července 1992, o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Vězeňské služby České republiky, známý jako malý lustrační zákon.
Otázkou byl současně osud tzv. základních útvarů – obvodních, místních, poříčních, dálničních, železničních oddělení, nebo oddělení Metro a oddělení hlídkové služby. Policie byla totiž tvrdě kritizována za vysoký počet řídícího a naopak nízký počet přímého výkonného aparátu a ve velice špatné bezpečnostní situaci, která vládla v ulicích mnoha měst ČR, veřejnost požadoval rázný obrat v tomto poměru. Z tohoto důvodu byly základní policejní útvary 24. února 1992 zlikvidované a včleněné jako organizační články do okresních, městských, obvodních ředitelství a správ krajů. Kategorie základních útvarů tím zanikla, i když se ještě dlouho poté tento výraz používal.
V druhé polovině roku 1992 již bylo zřejmé, že obě součástí federální republiky směřují k vlastní samostatnosti, takže vedení FMV, ale stejně tak obou republik, věnovalo enormní pozornost delimitační činnosti, v rámci které měly být rozdělené působnosti, personál i majetek FMV a FPS mezi obě republiky. Vzniklo několik delimitačních komisí, které svou činnost ukončily k 31. prosinci 1992. Vedení ministerstev obou republik se ve stejné době připravovalo vyčleněné pravomoci, instituce, majetek a personál přijmout. Současně se připravovaly příslušné zákony, které rozdělení republiky měly provést.
ČSFR na základě ústavního zákona č. 542/1992 Sb. o zániku České a Slovenské Federativní republiky svou existenci k 31. prosinci 1992 skončila a uvolnila místo pro Českou republiku s její policejními institucemi a Slovenskou republiku, rovněž se svými policejními institucemi.